Praha,
7. 4. 2007

Zdravím všechny Kopretinky i kamarády do deště!
Jsem ráda, že se velikonoční výlet do Prahy vydařil nebo ne? Posuďte sami. Sešli jsme se na vlakovém nádraží opravdu v hojném počtu a ba i včas. Z Plzně nás odjíždělo 26 (Kačka B., Anička, Radek, Jíťa D., Vendulka, Martin, Jana a Štěpán, David F., David K., Terezka Ko., Péťa, Terezka Ku., Věrka, Karolínka, Pája, Charlie, Alča, Věrka, Míša, Viky, Vilík, Irča, Dan, Michal, Jíťa Ž.) a ještě 2 přírůstky jsme si vyzvedli na Smíchovském nádraží v Praze. Kačka i Kristýna byla pro nás Plzeňáky změna a to opravdu radostná.

Přepravili jsme se tramvají pod Petřín. Bylo všem zklamání pro nás všechny, když před zastávkou stál zástup lidí alespoň na ¾ hodiny. Takže moji milí turisti, s chutí do zdolávání kopců. Byla to procházka (jak pro koho), ale výhled stál opravdu za to.

Štefánkova hvězdárně na Petříně nás již očekávala a tak jsme zase o něco moudřejší.

Po neméně důležité přestávce na jídlo jsme zatleskali Pavlovi Nováčkovi při předávání zeleného březového lístku za obětavost a všestrannost.

Myslím si, že není od věci všímat si nejen toho, kdo něco vyvede, ale také toho, kdo něco vyvede, ale také toho, kdo pro nás něco pěkného udělá.

K Petřínu patří také rozhledna a bludiště. Vše jsme si prohlédli a někdo na vlastní kůži okusil nepěkný pocit u žaludku při pohledu z výšky. Každý holt to nesnáší. Ti, co se znají, lépe to vzdali hned.

Cestu dolů jsme si rozdělili, kdo bude rychleji, zda lanovka nebo pěší. Vlastní pohon prokázal rychlost, a tak Charlieho skupinka převzala velení a zamířili jsme na Staroměstské náměstí. Byl to skoro radlický výkon, ale Charlieho baret byl vodítko, které se nedá přehlédnout ani mezi takovou spoustou cizinců, kteří se nahromadily do středu Prahy.

Protože jsem dětem slíbila rozchod alespoň chvíli, jelikož čas kvapil přesunuli jsme se pod Václavák. Taky tady bylo lidí dost a dost, ale do KFC nebo Macdonaldu na hranolky to daleko nebylo.

Cestu metrem na nádraží jsme zdolali rychlostí blesku, a pak už jen rozloučit se s děvčaty Kristýnou a Kačkou, počkat na vlak mířící k Plzni a hurá za rodiči.

Komu se líbilo jsme rádi, ale kdo byl nespokojen může vymyslet výlet lepší.

Jitka Draská - Jíťa